Safari je internetový prohlížeč (web browser) vyvíjený společností Apple. Spolu s konkurenční Operou je považován za jeden z neinovativnějších prohlížečů. Odráží se v něm typický přístup Applu - kvalitní technické řešení, jednoduché ovládání a výborný design. Tento freeware je současnosti dostupný pro operační systémy Mac OS X , Widows a také pro poslední dobou tolik populární iPhone.
24. února 2009 byla uvolněna public beta nové verze Safari 4.0, na které si vývojáři evidentně dali hodně záležet. Ve svojí kampani se výrobce chlubí 150 užitečnými funkcemi, mezi něž patří např. podpora ICC profilů (kalibrace barev), podpora technologie CSS Canavas (velmi pokročilé pozicování prvků webových stránek), Cover Flow (ano, "to" Cover Flow, které používá iPod a iTunes), Top Sites (zobrazení oblíbených stránek při spuštění prohlížeče, jako to známe z Opery, ovšem s tím rozdílem, že Safari samo odhadne, jaké weby máte nejraději a průběžně nabídku obměňuje a sleduje za Vás jejich aktualizace) či třeba zobrazení panelů v záhlaví prohlížeče. Obrovský pokrok udělalo tento sympatický browser v nástrojích pro webové vývojáře. Ať už jde o "Web Inspector", který nabídne podobné vlastnosti jako oblíbené rozšíření Firebug pro Mozzilu Firefox, nebo na tomto poli nevídanou možnost procházení SQL databází přímo z prohlížeče.
Až do roku 2003 byly všechny počítače Apple dodávány s prohlížeči jiných dodavatelů, nejdřív to byl Netscape Navigator, později Internet Explorer společnosti Microsoft. Poslední verze Exploreru vydaná pro Mac byl IE 5 v roce 2000. O tři roky později, v roce 2003, oznámil mluvčí Applu Steve Jobs, že vyvinuli vlastní prohlížeč založený na KHTML, tedy vykreslovacím jádře vyvynutém pro prohlížeč Konqueror, standardní součást Linuxového desktopového prostředí KDE (K Desktop Enviroment). Spolu s dalšími technologiemi, především JavaScriptCore tak KHTML tvoří základ WebKitu, vykreslovacího jádra Safari. Na platformě Mac si Safari díky absenci jakékoli vážné konkurence velmi rychle získalo téměř 95% podíl, pro jiné operační systémy a architektury tehdy nebylo distribuováno, nicméně kód WebKitu je volně dostupný pod licencí GPL (General public license). Verze 2 byla jenom obvyklým evolučním krokem v životníc cyklu softwaru, za zmínku stojí snad jen to, že jako Safari tehdy jako jeden z prvních browserů na trhu předvedlo integrovanou RSS čtečku a jako první prošla testem Acid 2 (Acid je série testů zaměřených na dodržování standardů W3C, především CSS a rychlé zpracování Javascriptu). Velkým překvapením bylo, když v Steve Jobs v lednu 2007 oznámil, že Safari vyjde i pro operační systém Windows. Safari si mezi běžnými uživateli Windows moc obliby nevydobylo, zřejmě kvůli téměř nulové propagaci.
V tomto ohledu je na tom Safari velmi dobře. Už se, jak to asi u každého většího projektu bývá, objevilo několik kritických bezpečnostních mezer, ovšem díky rychlému aplikování patchů pomocí Apple Software Update, který je součástí každé instalace Safari žádné velké škody nevznikly. Částečně také Safari vděčí své "bezpečnosti" svému malému rozšíření. Stejně jako například Operu ji používají spíš zkušenější uživatelé, takže se svými 5% tržního podílu v USA a 1,5% v našich zemích zdaleka není atraktivním cílem tvůrců škodlivého software.
Rychlost vykreslování stránek je další disciplínou, ve které Safari exceluje. Již tolikrát zmiňované jádro WebKit, které kromě Safari používá i Google Chrome, je s přehledem nejrychlejší ve svém oboru. V normálním prohlížení je Safari nejrychlejší z běžných prohlížečů a když přijde na AJAX aplikace, Chrome, prohlížeči speciálně vyvinutý pro toto použití, má co dělat, aby si udržel svých pár milisekund náskoku. Nasazení nového interpreta javascriptu, Squirellfish, by údajně mělo zvýšit rychlost zpracování JS v Safari 1.6x. .
Toto je do značné míry subjektivní kategorie, ale většina věci znalých lidí se shoduje na tom, že i tady je Safari na špici žebříčku. Poslední verze Safari nabízí dnes již samozřejmé vymoženosti jako panely a inteligentní address bar. Zajímavost tohoto prohlížeče je, že při práci s panely je nezobrazuje pod lištou nástrojů, ale v záhlaví vedle známé trojice tlačítek vypnout, minimalizovat a maximalizovat. Práci Vám usnadní propracované automatické vyplňování formulářů a hodit se může i mód soukromého procházení, ve kterém se neukládají žádné informace o navštívených stránkách. Je tu i možnost aplikovat na stránky vlastní "skin", tedy vlastně kaskádový styl (CSS), který bude použit místo původního stylu. Velmi příjemná je i funkce Top Sites, o které jsem se zmínil v úvodu. Ta automaticky vybere vaše nejoblíbenější stránky a při startu browseru je zobrazí v uspořádání podobném funci Exposé z Mac OS X.
V tomto ohledu je na tom Safari velmi dobře. Už se, jak to asi u každého většího projektu bývá, objevilo několik kritických bezpečnostních mezer, ovšem díky rychlému aplikování patchů pomocí Apple Software Update, který je součástí každé instalace Safari žádné velké škody nevznikly. Částečně také Safari vděčí své "bezpečnosti" svému malému rozšíření. Stejně jako například Operu ji používají spíš zkušenější uživatelé, takže se svými 5% tržního podílu v USA a 1,5% v našich zemích zdaleka není atraktivním cílem tvůrců škodlivého software.
Ať už jste obyčejný uživatel, co lpí na jednoduchém ovládání, profík žádající hromadu funkcí nebo webový vývojář vyžadující perfektní podporu standardů, Safari by Vám nemělo uniknout. Heslo Safari "See the web in a whole new way." se opravdu hodí pro popis první zkušenosti s tímto prohlížečem, zvlášť pokud jste zvyklí na IE.